ostrov ve vnějším pásu Středo-dalmatských ostrovů o rozloze 299 km2. Se svými 68 km délky je nejdelším ostrovem v Jaderském moři. Podél jižního slabě sídleného, strmého a málo členitého pobřeží se táhne horský hřeben, dosahující vrchem Svetí Nikola výšky 626. Na severní straně tam, kde je ostrov nejširší (přes 10 km), se rozkládá úrodné Velo polje zde je také největší hustota obyvatelstva. Pěstuje se vinná svá, olivovníky, jižní ovoce (citrusy, fíky, kiwi aj.) a také rohovník, jehož plody jsou u nás známé pod jménem svatojánský chléb. Pěstováním aromatických rostlin, především levandule, se stal Hvar proslulým a levandule se stala jeho typickou plodinou. Vody kolem ostrova jsou podle nejnovějších měření nejprůzračnější na celém Jadranu. Ostrov vyniká mimořádně mírným a příznivým podnebím; sníh a mrazy jsou tu naprostou výjimkou (za posledních 60 let tu bylo pouze 18 dní s teplotou pod nulou!). Ostrov má nejvíc hodin slunečního svitu na chorvatském Jadranu - 2 745. Na ostrově je 30 větších a menších sídel. Největší jsou Hvar a Stari Grad na Hvaru. Z dalších pak je významná Jelsa, Vrboska, Vrbanj, Svirče. Celkem zde žije přes 13 tis. obyvatel.
V posledních 40 letech se stal velmi důležitou ekonomickou složkou cestovní ruch. Hvar, nazývaný též „chorvatskou Madeirou", si získal mimořádnou oblibu jako místo letních i zimních pobytů; návštěvníky přitahuje kromě příznivého podnebí a dobrých možností koupání typický středomořský ráz obcí, četné kulturně historické památky a bohaté rostlinstvo.